“Bockem je jedno z těch míst, která se nehodnotí po první návštěvě. Chce čas. Vrátit se. A pak znovu. Já sám jsem tu byl víc než desetkrát. A pokaždé, když projdu z rušné ulice dovnitř, něco se ve mně zklidní.
Atmosféra je prostá, přírodní, bez okázalosti. Dřevo, kámen, větve na stěnách. Ale nenechte se mýlit – za jednoduchým interiérem stojí dokonalá disciplína chutí a servisu.
Snídaně tu nejsou jen pokrm – jsou to tříchodové rituály. Jako fine-dining v čase, kdy většina podniků ještě ani neotevřela. A právě tohle je důvod, proč chodím ráno. Ne večer.
Tentokrát jsem začal krémem z chřestu, brambor a limetky. Hřejivé, krémové, s citrusovým dojezdem. Perfektní start pro šedé ráno.
Pak přišlo něco ostřejšího – tenký plátek telecího, mango, sezam, výrazně asijská chuť. Ideální, když vás den ještě neprobudil a potřebujete impulz.
Hlavní chod? Hemingway. Neuvěřitelná harmonie chutí: marinovaný losos, kaviár, koriandrová placka a holandská omáčka, která držela vše pohromadě. Korunu tomu dalo vejce marinované v čaji – pevné, ale táhlé. Chci věřit, že se tenhle chod stane stálicí.
A dezert? Krupicová kaše. Známá, ale jiná. Jako obláček, co vás obejme. Máslo, skořice, jemnost. To není kaše – to je dětství v nové dimenzi.
Obsluha je kapitola sama o sobě. Vždy milá, hravá, pozorná. Když cítí, že chcete zkoumat, nabídnou vám něco mimo kartu – třeba fermentovaný nápoj, co teprve ladí. A i to je Bockem.
Nejde jen o jídlo. Jde o momenty, kdy vše ladí: prostředí, jídlo, tón hlasu obsluhy, vůně z kuchyně. Málokde se to stává. Tady ano.”