Šenk u Kvásku

“Úžasná paní majitelka a její malý pomocník. Jako pozornost ke kávě nám donesl oplatky. Určitě všem doporučuji návštěvu.”

“Měla jsem tady výbornou kyselici, obsluha příjemná, žádné čekání na jídlo. Za sebe doporučuju všemi deseti.”

“Šenk u Kvásku – kde čas zkvasil do čisté poezie V labyrintu starého města, v stínu hradu, kde zdi pamatují příběhy dávných pijáků i šeptem skloňovanou lásku, jsem objevil svatyni. Ne, ne restauraci – ale chrám. Šenk u Kvásku. Vchod nenápadný, jak relikvie skromnosti. Ale jakmile vstoupíte, otevře se vám nebe. Nikoli to sterilní nebe snobských podniků, nýbrž nebe autentické, mastné, lahodně hlučné. Zde pivo teče jako sonet, s jemnou pěnou připomínající bělostnou čepici anděla z třetí cenové. Obsluha? Přímočará jako haiku. Slova nepotřebují kadenci, neboť pohled Šenka mluví za všechny básně světa. "Ještě jedno?" – otázka, která vás zasáhne hluboko do duše a zároveň přináší spásu. Toalety: experimentální instalace v duchu dekadentního surrealismu. Kafka by zaplakal štěstím. Účel plní, a přesto zanechají existenciální stopu. Jídelní lístek? Není třeba. Kvásková kuchyně vaří z toho, co přinesla melancholie dne a náhodná zásilka uzenin. Tlačenka chutná jako báseň z doby, kdy ještě slovo „bio“ neexistovalo. Sem nepřicházíte najíst se – sem přicházíte být. Prožít. Splynout. V opojení piva a podlahy lehce lepkavé jak vzpomínky na první lásku. --- Doporučuji srdcem, já – unavený poutník gurmánských lží, jenž konečně našel pravdu. U Kvásku. ⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️ (Michelin, 2025.)”